Becky Sweat
Doba čtení: 13 minut
Původní článek v angličtině vyšel v časopise Beyond Today: May-June 2026
Společnost se do značné míry odvrátila od Božího morálního kodexu, jak je stanoven v Bibli. Místo toho si lidé sami určují, co je vhodné chování. Všichni si musí uvědomit zničující důsledky odmítání biblické morálky – a nutnost obrátit se.
Možná žijeme v době hluboké politické polarizace, ale v jedné věci se mnoho lidí shoduje: moderní společnost se nachází v morálním volném pádu. Věří, že lidé jsou méně důvěryhodní, upřímní, slušní a etičtí než dříve. Denní zprávy přinášejí zdánlivě nekonečné zprávy o vraždách, masových střelbách, násilí ve školách, rabování, nepokojích, sexuálních skandálech, vykořisťování dětí, politické korupci a podvodech v podnikání, abychom jmenovali jen některé ze společenských neduhů, které naznačují epidemickou úroveň nemorálnosti.
Všechno není beznadějné, ale musíme si uvědomit, že něco je strašně špatně, než budeme moci vidět potřebu a prostředky k nápravě – ve světě obecně i v našich vlastních životech.
Svět svedený na scestí k odmítání Boha
Co tedy přesně způsobuje tento morální úpadek? Pochází z odmítání Boha a Jeho morálního kodexu chování, jak je stanoven v Bibli – z upadání do hříchu, z přestupování Božího zákona (1. Jan 3:4). A to má kořeny v rozhodnutích, která lidstvo učinilo již dávno a která nadále činí pod zlovolným vlivem neviditelného vládce světa, satana ďábla (viz „Hlubiny hříchu – a záchranné lano ven“).
Bůh je jediným zdrojem absolutní etické pravdy (viz Žalmy 93:5; 111:7; Jan 14:6; 17:17) a Jeho zákony jsou dokonalé (viz Žalm 19:7). Řada moderních národů kdysi považovala biblické zákony a zásady za základní etický kodex, který jim pomáhal utvářet jejich vlastní právní systémy.
Dnes však lidé v těchto zemích, kteří se skutečně řídí Biblí, tvoří menšinu. Bible byla z velké části vytlačena z vlád, škol a veřejného života. Mnozí popírají existenci Boha a Jeho psané Slovo zcela odmítají.
Jakmile lidé přestanou věřit v Boha, již se k Němu necítí zodpovědní a bez zábran začínají sami rozhodovat o tom, co je a co není vhodné chování. Evoluční biolog Richard Dawkins tento způsob uvažování před několika lety vystihl, když v Anglii vedl ateistickou reklamní kampaň se sloganem: „Bůh pravděpodobně neexistuje. Tak se přestaňte trápit a užívejte si života.“
Samozřejmě i ti, kdo se stále hlásí k víře v Boha, mohou dojít k mylnému závěru, že nemusí dodržovat biblické příkazy. Klamné lidské srdce – opět pod vlivem satana (viz Jeremjáš 17:9, Matouš 15:19, Zjevení 12:9) – vede jednotlivce i celé národy k tomu, že ve velkém měřítku opouštějí biblické pokyny, možná v míře, jakou svět nezažil od dob před potopou za Noemových časů (viz Genesis 6:5).
Je důležité posoudit, co se děje v naší kultuře, abychom se nenechali vtáhnout do nesprávných způsobů uvažování. Zde je šest tendencí, které možná pozorujete ve světě kolem sebe a které vedou k hrozným následkům. Ty mohou představovat skutečné výzvy pro ty, kdo se snaží žít život podobný Kristovu, ale všem je třeba odolat – a s Boží pomocí to lze.
1. Vzestup sebeuctívání
Když lidé začnou opouštět Bibli, často je jedním z prvních Božích přikázání, které je odloženo, první přikázání: „Nebudeš mít jiné bohy vedle mne“ (Exodus 20:3). Místo toho převládá sebeuctívání.
Sebeuctívání se týká nadměrného obdivu nebo oddanosti sobě samému, nebo upřednostňování vlastních osobních pohledů či tužeb před zvažováním toho, co Bůh chce nebo čeho si cení. On přirovnává tvrdohlavou vlastní vůli k modlářství (1. Samuelova 15:23). A Písmo přímo označuje chamtivé lidi za modláře (Efezským 5:5; Koloským 3:5). Často budou posedle hledat pozornost, peníze, majetek, prestiž, vlivné nebo kontrolní pozice atd. – aby posílili svůj pocit vlastní důležitosti nebo nadřazenosti nebo aby se učinili šťastnými. Mají sklon být „moudrý ve svých očích“ (viz Přísloví 3:7) a myslí si, že nepotřebují vedení od Boha ani od nikoho jiného, a mohou být až příliš sebejistí ohledně toho, čeho mohou dosáhnout zcela sami.
Známky sebemodlářství jsou všude. Na sociálních sítích se lidé bezostyšně propagují a vedou vášnivé debaty, aby vyzdvihli své vlastní názory. Hashtagy jako selflove a loveyourself se staly extrémně běžnými. Fráze jako „Dej si přednost“ a „Věř si“ se ozývají po všech médiích. Pokud jde o životní styl, lidé, kteří se sami uctívají, často soustředí svůj čas a energii na získávání bohatství a hmotného majetku, aby uspokojili své osobní touhy, zatímco zanedbávají svůj vztah s Bohem a ostatními lidmi.
Porovnejte to vše se zdravým pohledem, který učí Písmo – že nemáme o sobě smýšlet výše, než je třeba (Římanům 12:3). Musíme si tuto biblickou perspektivu zachovat ve svých vlastních životech. I když je v pořádku mít určitou míru sebevědomí, naše nejvyšší důvěra by měla být v Bohu, který nás udržuje (Přísloví 3:5-6). Je také v pořádku naplňovat osobní touhy, ale Matouš 22:37-39 říká, že by to mělo být na správném místě – až po lásce k Bohu a ostatním lidem.
Když vládne sebestřednost, odvádí to naši pozornost a oddanost od našeho Stvořitele a přestáváme myslet na to, co je dobré pro lidi kolem nás (v práci, v církvi, v komunitě atd.). Zdravé vztahy se stávají nedosažitelnými. Společnost nemůže uspět, když jsou její občané sobečtíí. Ale pokud budeme následovat to, co říká Bible, zažijeme požehnání.
2. Normalizace podvodu
Dalším biblickým pokynem, který byl pošlapán, je Leviticus 19:11: „Nekraďte, nezapírejte a nelžete jeden druhému.“ Tento verš zdůrazňuje důležitost poctivosti a integrity v našich vztazích a obchodních jednáních.
Bible nás učí, abychom dodržovali závazky, respektovali majetek druhých a záměrně nevyužívali ostatní ani je neklamali (podvodem, polopravdami, přeháněním atd.). Nebudeme mít dobré vztahy, pokud se na nás ostatní nemohou spolehnout, že s nimi budeme jednat spravedlivě (a naopak, pokud nemůžeme důvěřovat ostatním). Pravdivost a čestnost budují společenství, zatímco podvod je ničí.
Mezi další verše, které zdůrazňují důležitost poctivosti, patří tyto: „Lživé rty jsou pro Hospodina ohavností, avšak milí jsou mu ti, kdo jednají věrně“ (Přísloví 12:22); „Mluvte pravdu každý se svým bližním“ (Zachariáš 8:16); „Nelžete jedni druhým“ (Kolosanům 3:9); „Neutlačuj svého bližního a neokrádej ho“ (Leviticus 19:13); a „Falešné váhy jsou pro Hospodina ohavností, milé je mu správné závaží“ (Přísloví 11:1). Více o těchto principech se dozvíte v našem zdroji uvedeném na konci článku.
Je smutné, že společnost opět dělá pravý opak toho, co Bůh přikazuje. Lidé lžou v daňových přiznáních a v žádostech o zaměstnání, podvádějí při zkouškách, okrádají své zaměstnavatele nebo se hlásí jako nemocní, i když nejsou – a nic si z toho nedělají. Podvodníci klamou veřejnost jako běžný způsob podnikání. Politici a jejich zástupci se lidem dívají do očí a říkají slova, o kterých vědí, že nejsou pravdivá. Četné průzkumy uvádějí, že mnoho lidí ze Západu věří, že existují situace, kdy je lhaní přijatelné. Všechny tyto přestupky souvisejí s bodem 1 – když je naplnění našich osobních tužeb naší nejvyšší prioritou, lidská mysl může usoudit, že je v pořádku podvádět nebo klamat, pokud je to nutné k dosažení toho, co chceme.
Místo toho se všichni musíme snažit být důvěryhodní. (Viz také „Růst ve věrnosti – být jako Bůh“)
3. Úpadek slušnosti
V každém koutě moderního života vidíme méně slušnosti, tedy vlastnosti, jako je zdvořilost, úcta a laskavost. Místo toho v naší době bují hrubost, šikana, agresivita na silnicích a vulgární urážky. Všude vidíme nedostatek sebeovládání – zejména ve veřejných debatách nebo v anonymních komentářích na internetu. Mnoho lidí má dnes pocit, že má právo veřejně napadat ty, s nimiž se dostanou do konfliktu.
Na první pohled se to může zdát neškodné. Ale i relativně drobná porušení mají svůj význam. Nevychované chování se může stupňovat a narůstat, pokud to dovolíme, a proměnit se v ty rušivější epizody, o nichž slýcháme ve zprávách – kdy se lidé chovají násilně na letištích, v nákupních centrech, školách, kancelářských budovách atd., protože jsou na něco naštvaní. Slušnost je nezbytná pro stabilní, silné a harmonické společenství.
Historici poukazují na to, že neslušnost sehrála roli v úpadku téměř každé velké civilizace. Ve svém klasickém díle Reflections on the Rise and Fall of the Ancient Republicks autor 18. století Edward Wortley Montagu poznamenal, že s prudkým poklesem občanských ctností v řecké a římské říši přišlo „zvrácení mravů, které uvrhlo tyto kdysi statečné a svobodné národy do nejubožejšího otroctví“ (1759).
Když se zhroutí zdvořilost, civilizace se začíná rozpadat.
A co je nejdůležitější, nezdvořilost je v ostrém kontrastu s biblickou morálkou, na kterou se musíme zaměřit. Písmo nás učí, abychom „vést tichý a pokojný život ve vší zbožnosti a důstojnosti“ (1. Timoteovi 2:2), abychom „projevovali náležitou úctu každému“ (1. Petr 2:17, NIV) a „Ať nikoho neurážejí, ať nejsou svárliví, nýbrž mírní, a ať ukazují veškerou tichost ke všem lidem“ (Titus 3:2). Když projevujeme zájem a úctu k druhým, zlepšují se naše vztahy a společnost funguje lépe.
4. Pohrdání posvátností života
Zatímco míra vražd v posledních letech v mnoha částech Západu poněkud poklesla, posvátnost lidského života zůstává žalostně podceňována. Šesté přikázání výslovně uvádí: „Nezabiješ!“ (Exodus 20:13). Přísloví 6:16–17 nás varuje, že prolévání nevinné krve je Bohu ohavností. Zdá se, že mnozí toto poselství neslyší nebo je jim to lhostejné.
Podle statistik OSN připadá celosvětově každoročně asi šest úmrtí v důsledku vraždy na 100 000 obyvatel.
K tomu se přidávají všechny nevinné životy ztracené v důsledku potratů. Světová zdravotnická organizace uvádí, že každoročně je na celém světě potrateno asi 73 milionů dětí – což je asi 200 000 denně. To odráží hluboké pohrdání posvátností života, kterou Bůh chce, abychom si vážili. Bůh od nás očekává, že budeme ctít a chránit lidský život, který stvořil.
„Ukončit těhotenství znamená nejen spáchat akt násilí, ale také převzít odpovědnost za zničení Božího díla,“ píše Richard Hays v knize The Moral Vision of the New Testament. „Jsme Boží stvoření. Nevytváříme sami sebe ani nepatříme sami sobě… [Potrat] si troufale přisvojuje pravomoc nakládat s životem, který nám nepatří“ (1996, s. 450). Zdůrazňuje, že lidský život je dar od Boha a že potrat nebo jakákoli forma vraždy je jasně urážkou Boha a zjevně není pro společnost dobrá.
Je důležité vidět v tom všem zlo a „vzdychají a sténají nad všemi těmi ohavnostmi“, které se dějí ve společnosti (srovnej Ezechiel 9:4). A měli bychom se proti zlu ozývat, kdykoli máme příležitost (viz Izaiáš 58:1).
5. Redefinice manželství, rodiny a pohlaví
Rodina je často nazývána „základním kamenem společnosti“. Přesně tak ji Bůh zamýšlel. Genesis 2:24 popisuje spojení „v jedno tělo“ mezi mužem a ženou. Právě v tomto kontextu mají být děti vítány a vychovávány k morálce a poctivosti (Malachiáš 2:15).
V knize Invitation to Christian Ethics Ken Magnuson vysvětluje, že „manželství zajišťuje správné uspořádání sexu a zabraňuje rozpadu vztahů a řádu způsobenému promiskuitou“ (2020, s. 188). Zdůrazňuje, že rodina je primárním prostředkem, kterým se morální pravdy předávají z jedné generace na druhou. Rodiny, které fungují podle biblických principů, vytvářejí stabilní domovy, což zase podporuje stabilní společnosti. Naopak, když se rodiny rozpadají, jsou následky pociťovány v celé společnosti v podobě zvýšené kriminality, chudoby a morálního úpadku.
Lidé jsou opět smutně ztraceni, protože byli svedeni k tomu, aby se odvrátili od Božích pokynů. Mnoho lidí již nevěří, že manželství musí být mezi mužem a ženou. Většina lidí si také nemyslí, že manželský závazek je nezbytný pro společné soužití párů. Ti, kteří se berou, mají méně dětí nebo žádné. Rozvodovost zůstává vysoká. Počet domácností s jedním rodičem (obvykle v čele s matkami) se od 60. let zdvojnásobil a 40 procent dětí žije odděleně od svých biologických otců.
Uprostřed tohoto zmatku naše kultura dokonce předefinovala pohlaví. Místo pouhých dvou pohlaví, mužského a ženského, jak nám říká Genesis 1:27, se od nás očekává, že přijmeme celé spektrum pohlaví a „plynulý“ přechod mezi nimi. Je smutné, že rodiče jsou dokonce chváleni za to, že svým dětem „nevnucují“ pohlaví ani sexuální preference.
Nebezpečí spočívá v tom, že když se neřídíme plánem, který pro nás Stvořitel připravil, a snažíme se nějak změnit své pohlaví, pak, jak píše Andrew Walker v knize God and the Transgender Debate, „se vzpíráme přirozenému řádu věcí, jak objektivně jsou, a odmítáme život, který pro nás bude tím nejvyšším dobrem“ (2017, s. 54–55). Bůh pro nás v konečném důsledku chce to nejlepší, proto je zásadní, abychom se řídili Jeho záměrem a zákony. Ti, kteří se odchýlili, se k Němu musí obrátit s prosbou o milost a pomoc, aby mohli žít na správné cestě.
6. Akceptace sexuální nemravnosti
S předchozí částí souvisí celé téma sexuální intimity. Bible učí, že sex má být praktikován pouze v rámci manželského svazku, mezi jedním mužem a jednou ženou (Efezským 5:31). Sexuální aktivita mimo manželský svazek mezi mužem a ženou nebo mezi lidmi stejného pohlaví je zakázána (Exodus 20:14; Leviticus 18:20, 22; 20:13). Bůh stvořil sexuální intimitu pro lidskou reprodukci a také jako sdílený příjemný zážitek, který má manžele a manželky ještě více sblížit. Je politováníhodné, že se společnost odklonila od těchto Bohem stanovených účelů sexu.
Po mnoho desetiletí se s předmanželskými nebo mimomanželskými sexuálními vztahy nespojuje téměř žádná hanba, což dříve působilo spíše odrazujícím dojmem. „Nezávazný“ sex bez dlouhodobého závazku je stále více přijímán. To vytváří nové problémy, protože sex mimo manželství může vést k neplánovaným těhotenstvím, která velmi často končí potraty.
Dalším vývojem je, že se stále více lidí zapojuje do sexuálních styků s osobami stejného pohlaví. Průzkum Gallup z roku 2025 uvádí, že počet Američanů, kteří se identifikují jako lesbičky, gayové, bisexuálové, transgenderové osoby nebo jako jiné než heterosexuální, se za posledních pět let zdvojnásobil. Z velké části je to jistě způsobeno tím, že zábavní průmysl ve svých pořadech propaguje „alternativní“ životní styly.
Rozšířená je také pornografie, která je odhadována na globální průmysl v hodnotě 100 miliard dolarů. Studie uvádějí, že dvě třetiny amerických mužů sledují pornografii alespoň jednou měsíčně, často na internetu, který ji činí velmi dostupnou.
Důsledky jsou velmi znepokojivé. Když se lidé odvrací od Božího záměru pro sexuální intimitu, téměř vždy se soustředí na uspokojování svých vlastních sobeckých tužeb – v souladu s bodem 1. A tím znehodnocují nebo ubližují ostatním lidem, což vede k rozpadu vztahů a zanechává děti bez stabilního domova nebo dobrých vzorů. Nakonec se oslabuje rodina, která, jak bylo uvedeno v bodě 5, je základním stavebním kamenem stabilní a silné společnosti.
Přesto se mnozí vyhýbají jakékoli myšlence, že je to vše destruktivní – protože jsou uvězněni ve špatném způsobu uvažování. Ti z nás, kteří uvízli na špatných cestách, se musíme modlit k Bohu o pomoc, abychom se osvobodili. A ti z nás, kteří truchlí nad zbloudilostí světa, by se měli modlit k Bohu za den, kdy se věci napraví – a již nyní nabízet pomoc a povzbuzení, jak jen můžeme.
Varování a naše jediná pravá naděje
Dokud budou dnešní národy pokračovat v chování, které je v rozporu s Božími morálními zákony, sociální neduhy se budou jen prohlubovat. Žádná civilizace nemůže dlouhodobě přežít, pokud její občané nežijí podle absolutních morálních standardů a místo toho dělají to, co se jim zdá správné. Písmo říká: „Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti“ (Přísloví 14:12; 16:25).
Apoštol Pavel nás varuje, že poslední dny budou „těžké časy“ (2. Timoteovi 3:1), protože lidé se stanou „milovníky sebe samých“ a „pohrdajícími dobrem“ (verše 2–3). Jinými slovy by se dalo říci, že lidé budou tak plní sebe sama, že si budou myslet, že Boha nepotřebují. To zní přesně jako současná kultura.
Nemusíte však jít s davem. Bůh ukazuje jinou cestu, jak odolat převládající kultuře a žít tak, jak si přeje – cestu, která je nejlepší pro vás i pro všechny ostatní. Nezapomeňte si přečíst doprovodný hlavní článek „Hlubiny hříchu – a záchranné lano ven“.
Uprostřed temnoty této doby se postavte na Boží stranu a On vám poskytne potřebnou pomoc.
Navíc za hranicemi dnešního zmítaného světa se na obzoru rýsuje dobrá zpráva. Bible nám říká, že v určitém okamžiku se Ježíš Kristus vrátí na zem, aby založil Boží království. Boží dokonalé morální zákony, které nám pomáhají rozlišovat mezi dobrem a zlem a ukazují nám, jak žít v harmonii s ostatními lidmi, se stanou předepsaným kodexem chování pro celý svět. Lidé se konečně osvobodí od ničivých způsobů hříchu a zakusí pravou radost a výhody života podle Božích zásad!
To je jediná pravá naděje lidstva a jediný způsob, jakým může společenská nemorálnost někdy skončit. Kéž Bůh tento den urychlí! Začněte žít v jistotě této naděje již dnes – s pomocí, kterou vám Bůh chce dát.
Citace z Písma jsou převzaty z Česká studijní Bible, pokud není uvedeno jinak.
Přeloženo z angličtiny pomocí DeepL. Dokumenty pro překlad připravil Bill Turnblad. Recenze Písma: sixto yap. Korektura a finální úprava: Ludmila Wolf.
Můžete odpovědět hned teď. Napište nám na adresu info@ucgeurope.org a dozvíte se více.